Alenčiny recepty

Ovoce

Jahody chutnají snad každému, proto jsou vhodným a hlavně nenásilným prostředkem pro očistnou kúru, obsahují totiž detoxikační vitaminy. Jahodník patří k čeledi růžovitých rostlin. Nejrozšířenější je v severním mírném pásmu, v Evropě, Asii a Americe. Jahody obsahují přes 80% vody, třísloviny, barviva, organické kyseliny, pektiny, vitamin C a E, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, mangan, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek. Když jahody dozrávají, vytváří se v nich antokyany, což je červené barvivo bohaté na karoten chránící plody před bakteriemi. Třísloviny vážou jedovaté kovy ve střevech a pomáhají při plynatosti a průjmech. Bohatost kyseliny listové zaručuje správnou krvetvorbu a růst buněk a draslík zase odvodňuje a snižuje krevní tlak. Snad žádné tuzenské ovoce není tak bohaté na mangan jako právě jahody. Ten se postará o výživu nervů, vlasů a pokožky a o povzbuzení hormonů štítné žlázy. Je to také ideální ovoce pro očistnou kúru.
Jablka obsahují cukry, ovocné kyseliny, draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, síru, mangan, pektiny, třísloviny, vonné látky a celulózu. Tyto účinné látky posilují náš organismus a to bez chemie a vedlejších účinků. Jablko by nemělo chybět v našem denním jídelníčku. Už jen proto, že jablečné enzymy ovlivňují naši látkovou výměnu, podporují trávení. Takto působí jen jablka syrová. Při tepelné úpravě jablka ztrácejí některé vitaminy, ale jsou stále chutná. Čaj ze slupek působí dobře při revmatismu, jaterních a ledvinových chorobách. Jablka obsahují málo kalorií, zato hodně vlákniny prospěšné organismu. Jejich vláknina zaplní žaludek, přitom váže tuk a jedovaté látky ve střevě a odvádí je z těla ven. Jablka snižují hladinu cholesterolu, podporují imunitu a odolnost, pomáhají při dně a artritidě. Rozhodně bychom je měli jíst neoloupaná, protože právě pod slupkou se ukrývá nejvíce cenných látek.
Odrůdy hrušek se řadí do druhu hrušeň obecná (Pyrus communis) a pochází ze Zakavkazí, odkud se dostaly do Evropy. Výborně se hruškám daří ve Střední Evropě, protože mají rády mírné a teplé podnebí. Přes zimu se k nám dováží hrušky hlavně ze Španělska a Itálie. Toto ovoce je snadno stravitelné a obsahuje mnoho léčivých látek na mnohé potíže a nemoci.Hrušky z velké části obsahují vodu (přes 80%), která rychle přivádí živiny do střev, čistí je a odstraňuje zácpu a střevní potíže. Dále obsahují pektin, třísloviny, škrob, provitamin A, vitamin C, B, kyselinu listovou, zinek, železo, měď, vápník, draslík, jód. Zapomenout nesmíme ani na vlákninu, která je důležitá pro trávení. Komplex těchto účinných látek působí dezinfekčně, močopudně, mírně projímavě, hrušky pomáhají snižovat horečku, pročišťují organismus, posilují imunitní systém a odvodňují. Hrušek se zřekneme, pokud trpíme průjmem.
Toto oblíbené jižní ovoce pochází ze subtropů Střední Ameriky, má různé odrůdy- jsou žlutomasé, červené nebo růžové a lisuje se z nich šťáva plná vitaminů a účinných látek. Jde zejména o vitamin C, který posiluje imunitní systém, hořký glykosid naringin podporující trávení a enzymy povzbuzující látkovou výměnu. Grapefruit je také bohatý na bioflavonoidy, což jsou rostlinné ochranné látky, které až dvacetinásobně zvyšují účinnost vitaminu C. Cenný je i obsah vitaminů skupiny B a kyseliny listové.Grapefruity mají velký obsah vody, proto se velmi hodí k odšťavňování. Tím se sice ztratí část bioflavonoidů, ale vitaminy zůstávají. Kromě šťávy k přímé spotřebě mají další využití, hodí se do ovocných salátů, kompotů, dezertů, k dochucení masa. Požití velkého množství této šťávy však může u alergiků vyvolat pálení žáhy.
Broskve pocházejí z Číny, kde byly známy už před 4000 lety. Známe broskve pravé, které jsou ochmýřené a nektarinky, což jsou lysé broskve bez sametového povrchu. Broskve obsahují okolo 80% vody, 9% cukrů, množství provitaminu A, vitaminy skupiny B, vitamin, kyselinu listovou, draslík, fosfor, hořčík, železo, vápník, zinek. Díky vysokému obsahu niacinu a hořčíku dovedou broskve zlepšit náladu, pomáhají při neklidu a podrážděnosti. Barva broskví prozrazuje množství rostlinného barviva karotenu, které broskve potřebují k boji proti hmyzu a bakteriím. Žluté barvivo xantofyl chrání toto ovoce před sluncem, jinak by vznikaly volné radikály, které by mohly poškodit buňky. Tyto ochranné látky pokračují ve své práci i v lidském organismu. Broskve mají i krášlící účinky, protože zralé plody obsahují omlazující látky (karoteny, vitamin C, kyselinu nukleovou). Rozmačkaná broskev nanesená na pokožku ji navrací svěžest, z broskvových jader se zase lisuje olej, který se používá při výrobě kosmetických přípravků.Broskve se musí rychle konzumovat, nedají se dlouho skladovat. Pokud se chceme zbavit slupky, stačí plody spařit vroucí vodou a slupka půjde snadno odstranit. Toto ovoce se používá k výrobě kompotů, džusů, džemů, zmrzlin, dezertů, do ovocných salátů, nákypů. Pozor na pecky, které obsahují substance, ze kterých v těle vzniká kyanovodík.
Borůvka obecná (Vaccinium myrtillus) je hustě rozvětvený keřík s narůžovělými květy a černomodrými bobulovitými plody. Daří se jí na půdě světlých lesů severní a střední Evropy, v severní Asii a Severní Americe. Roste od nížiny až do alpinského pásma.Borůvka obsahuje třísloviny, antokyany, flavonoidy, proanthokyanidiny, organické kyseliny, vitamin C, betakaroten, cukry a pektiny. ovlivňuje regeneraci purpuru v oční sítnici, má protizánětlivé účinky, prospívá diabetikům, je protiprůjmová. Upravuje činnost střev, krevní obraz a krvetvorbu. Má také účinek mírně desinfekční. List obsahuje až 11 % tříslovin a látky snižující hladinu cukru v krvi - glukokininy. Borůvka je vhodná při chronickém střevním kataru, zánětech v ústech, na kožní ekzém.Užívaná část jsou plod a listy. Listy (Folium myrtilli) sbíráme od června do září, plody (Fructus myrtilli) od července do srpna. Plody se rovnou jí, nebo se nechají nabobtnat vodou a trochu se povaří (při průjmu a při zánětu dutiny ústní). Z listů se připravuje nálev (1 čajové lžička listů se zalije jedním šálkem vody). Borůvka může dobře působit také při chronickém střevním kataru a nespecifických enteritidách.
Toto oblíbené ovoce patří k nejstarším kulturním plodinám a u nás zaujímají druhou příčku v pořadí oblíbenosti hned po jablku. Banánovníky pocházejí z jihovýchodní Asie, odkud se rozšířily do tropických oblastí celého světa. Je to důležitá potrava pro téměř jednu miliardu lidí, kteří je konzumují čerstvé nebo z nich vyrábí mnoho dalších potravin, například i mouku, pivo, kaši a podobně. Banánovník patří mezi nejtypičtější okrasné rostliny tropů. Jsou to víceleté nebo vytrvalé byliny dosahující výšky až 10 m, s nepravým kmenem o průměru 0,3 - 0,6 m, listy dlouhými 2 až 5 m a podlouhlou čepelí. Banány se objevily v Asii už před více než deseti tisíci lety. Banány patří k dietním druhům ovoce s velkou energetickou hodnotou (355 kJ/100 g dužniny
Avokádo je vysoce považovaným ovocem pro svou značnou vitaminovou hodnotu a výživnost. A co víc, pomáhá také snižovat nadváhu. Avokádo pochází ze Střední Ameriky, dnes se pěstuje v subtropických a tropických oblastech. Je podobné hrušce, proto se česky nazývá také hruškovec, tento název se ovšem příliš nevžil. Má až 15 procent přirozeného tuku, a to hlavně ve formě vícenásobně nenasycených mastných kyselin, proto je avokádo vhodnou alternativou pro ty, kdo nechtějí nebo nemohou konzumovat živočišné tuky. Kromě toho obsahuje speciální druh cukru, po jehož konzumaci se hladina cukru v krvi nezvyšuje, ale naopak snižuje, takže zahání únavu, navozuje duševní svěžest a posiluje nervové a mozkové buňky. Avokádo snižuje hladinu inzulinu, což způsobuje, že se tuky lépe rozpouští a tím pádem pomáhá snožovat nadváhu. Za pozornost stojí i přítomnost lecitinu a mědi, která podporuje tvorbu červených krvinek. Avokádo je k dostání po celý rok. Ke konzumaci se nejlépe hodí plody, které se dají lehce stiknout, vyžadují však brzkou konzumaci. Z avokáda se připravují saláty, různé předkrmy, pomazánky, podáváme ho studené nebo teplé, zapečené se sýrem. Má specifickou chuť, takže se doporučuje kořenit jen solí a pepřem. Před konzumací avokádo rozřízneme, vybereme pecku, vydlabeme dužninu a pokapeme ji citronem, protože jinak mastné kyseliny zoxidují, dužnina se zabarví dohněda a mastné kyseliny a další cenné látky se zničí.
Angrešt nejenom čistí střeva a podporuje vylučování, ale stará se také o hezké vlasy a pokožku. Není nadto zdravě si pochutnat. Plody angreštu (Grossularia uva crispa) jsou dužnaté bobule s barvou od bělavé přes žlutou, zelenou, načervenalou a temně červenou. Poprvé je pěstování angreštu zmíněno v 16. století, většina odrůd pochází z Anglie, novější odrůdy pak ze Severní Ameriky.Má vyšší obsah kyselin citrónové, jablečné, vinné a šťavelové.  Obsahuje mnoho pektinů, vitamin C, E, B, karoten, draslík, vápník, hořčík, železo a zinek. Důležitý je vysoký obsah křemíku, který zajišťuje pevnost tkání a zbavuje tělo těžkých kovů. Křemík je v živočišné stravě málo zastoupen, proto svou denní spotřebu musíme přijímat v rostlinné stravě. Je to důležité pro stěny buněk, pro pevné a pružné vazivové tkáně a pro předcházení cévním onemocněním. Provitamin A zase chrání sliznice a posiluje buňky, pyridoxin -vitamin B6 se zase postará o růst vlasů, posílení nervů a srdce. Ženy jistě ocení angrešt jako kosmetický prostředek pro zdravou pokožku a vlasy, protože obsahuje biotin. Slupka je bohatá na nenasycené mastné kyseliny, které lépe zužitkovávají karoteny v dužnině. Angreštová vláknina čistí střeva a podporuje trávení.
Ananas obsahuje mnoho vitaminů, hlavně B12, C a E, 16 různých minerálních látek a stopových prvků (např. draslík, hořčík, vápník, fosfor, zinek, železo), ale hlavně bromelain, což je enzym štěpící bílkoviny. Ten jednak likviduje ve střevech cizopasné červy a bakterie vyvolávající průjmy, ale také štěpí bílkoviny v potravě na aminokyseliny, brání srážení krve, zlepšuje prokrvování, snižuje krevní tlak, rozpouští usazeniny na stěnách cév a pomáhá odvádět z těla škodliviny. Bromelain uvolňuje svalové napětí a svalové křeče, například při menstruaci a působí protizánětlivě.
1  
2