Alenčiny recepty

Zelenina

Tykve,lidově nazývané dýně, mají různé odrůdy, které se liší tvarem, chutí a barvou. Podle barvy dužiny se dá odhadovat množství karotenu- oranžové zbarvení značí jeho velké množství (skoro jako u mrkve). Původem pochází ze Střední a Jižní Ameriky, dnes jsou příznačné hlavně pro africkou a orientální kuchyni. Tykve obsahují měď, hořčík, železo, draslík a také velké množství vody a vlákniny, čímž příznivě ovlivňují trávení. Také odvodňují organismus, proto pomáhají při obezitě, při nemocích srdce a ledvin, při močových kamenech a revmatismu. Ještě účinnější a do množství účinných látek bohatší než dužnina jsou tykvová semínka. Mohou se pochlubit značným množstvím nenasycených mastných kyselin potřebných pro buněčné stěny, pro kůži, pro činnost žláz a sliznice, regenerují tělesné buňky a pomáhají zdravému růstu těla. Obsahují skoro všechny stopové prvky, vitaminy řady B, vitamin C, draslík, fosfor, hořčík, vápník, železo a zinek. Semínka můžeme chroupat jako pamlsek k televizi, dají se pražit, nebo jimi můžeme dochucovat saláty a mnohé další pokrmy.
Posledni komentare
03.01.2009 09:02:49: Vitamíny, minerály
Špenát je všestranně použitelná zelenina s vysokou biologickou hodnotou, a proto se právem řadí k naší nejoblíbenější zelenině.Špenát má svůj původ v Íránu a Afgánistánu, kde byl vyšlechtěn z planě rostoucího druhu a do střední Evropy se dostal ve 12. století. Čerstvý špenát se pěstuje k přímé spotřebě na jaře a na podzim, nikoliv v létě, protože to vykvétá a hořkne. Špenát se pěstuje v několika odrůdách, nejoblíbenější je ale zahradnický, který má jemné listy hodící se k jídlu i v syrovém stavu. Častěji je ale využíván mražený špenát, který má i při delším skladování stále velmi vysoký obsah vitaminu C.Tato zelenina je opravdu velkou zásobárnou cenných stopových prvků, vitaminů a minerálních látek. Je bohatý hlavně na vitamin C a A, vitaminy skupiny B, biotin, niacin, draslík, železo, hořčík a vlákninu. Má ovšem také vysoký podíl kyseliny šťavelové, která brání resorpci vápníků ve střevech a díky nadměrnému hnojení chemickými prostředky také může obsahovat množství dusičnanů.
Ředkvičky netřeba příliš představovat, je to naše oblíbená kořenová zelenina s jemně štiplavou chutí, která pochází z Blízkého Východu- i když jiné zdroje tvrdí, že má původ v Japonsku. Velkou výhodou ředkviček je, že se dají pěstovat a sklízet po celý rok.Tato zelenina obsahuje velké množství kyseliny listové, vitaminu C a selenu. Za zmínku rozhodně stojí i obsah draslíku, vápníku, síry, karotenu, kyseliny nikotinové a vitaminu B. Aby se chránily před škůdci, produkují hořčičné oleje, které v našem těle působí antibakteriálně a antimykoticky- ničí plísně a bakterie ve střevě, na jazyku, na sliznici a v žaludku. Je to i výborná potravina při hubnutí, protože mají velmi málo tuku a jsou nízkokalorické.
Ředkev je známý domácí prostředek proti nachlazení, ale pole její léčitelské působnosti je mnohem širší. Tato zelenina s bílou, hnědou a černou hlízou je příbuzná ředkvičce, není však tak rozšířena a má ostřejší chuť. Do Evropy se rozšířila ze středomoří a už odpradávna je považována za účinný lék proti nachlazení. Dezinfikuje sliznice v ústech, podporuje prokrvování a uvolňuje hleny v nose a hltanu. Hořčičné oleje v ní obsažené mají antibakteriální účinky, zbavují žaludek a střeva patologických a plísňových napadení a odstraňují průjmy a nadýmání.Vysoký podíl vlákniny váže jedy a tukové substance, proto je ideální potravinou pro hubnutí. Urychlí průchod natrávené potravy střevy a uvolní zácpu. Vysoký obsah vápníku spolu s účinnými látkami podporujícími prokrvování působí na vylučování vody z těla. Je prevencí ledvinovým a žlučovým kaménkům. Zbavuje obtíží při močení a působí proti počínající močové inkontinenci (samovolný únik moči).
Jedním z velmi ceněných léků v arabském léčitelství byla reveň. Arabové ji rozšířili po celém světě, takže i u nás se můžeme těšit z této vytrvalé zeleniny s léčivými účinky. Reveň  má velké listy, ze kterých používáme pouze zdužnatělé řapíky zelené, růžové až červené barvy. Tato zelenina brzy raší, takže se z ní postupně odlamují její řapíky až do sv. Jana, později narůstá množství kyseliny šťavelové. Reveň má velký obsah jablečné a citronové kyseliny, zato malý obsah vitaminu C. Na druhou stranu je to výborný zdroj vitaminů skupiny B. Má mnoho niacinu dobrého pro krevní oběh a energii buněk, kyseliny pantotenové pro zdravou pokožku, vlasy a jako zdroj vitality a kyseliny listové pro krvetvorbu a posílení nervové soustavy. Je velmi bohatá na vápník, látku nezbytnou pro stavbu kostí a důležitou pro ženy v menopauze, dále obsahuje draslík, mangan a draslík, který podporuje vylučování vody z těla a v neposlední řadě je tu hodně vlákniny, která zbavuje organismus jedů a odstraňuje zácpu. Opatrně ji konzumujeme, pokud máme problémy se žaludečními kyselinami a podrážděnou sliznicí žaludku a při náchylností k průjmu.Je to zelenina používaná jako ovoce, připravují se z ní moučníky, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty, zavařeniny, koláče. Při vaření nepoužíváme hliníkové nádobí, protože kov z něj reaguje s kyselinou šťavelovou a ostatními složkami šťávy. Syrová a vařená reveň se dobře zmrazuje.
Rajčata patří k nejrozšířenějším druhům zeleniny na světě, pochází z Peru a Ekvádoru a do Evropy se dostala v 16. Století. Rajčata se pěstují jako tyčkové a keříčkové, s celou škálou  různých velikostí, tvar a barev.Tato zelenina má nízkou energetickou hodnotu, je v ní mnoho vitaminu C, provitaminu A, dále pak  niacin, vitaminy B, E, K, draslík, fosfor, vápník, hořčík. Má antibakteriální účinky, působí močopudně, pomáhá při ateroskleróze a tukové degeneraci jater. Obsahují lykopeny- karotenoidy rajčat, které chrání ochranné membrány tělesných buněk. Lykopeny také propůjčují rajčatům červenou barvu, právě proto jsou nedozrálá rajčata na tuto látku poměrně chudá. Dále se v rajčeti nachází tyramin, což je látka, které působí dráždivě na hladké svalstvo a vyvolává zlepšení nálady. Tato zelenina je také bohatá na antioxydanty, které chrání tělesné buňky před volnými radikály.
Pórek je plnohodnotná zelenina s léčivými účinky. Je důležitým zdrojem kyseliny listové, která podporuje tvorbu krvinek, svalů a hojení ran. Pórek, který má oficiální název pór, je velmi stará zelenina, která pochází z Přední Asie a její léčebné účinky oceňovali již staří Řekové a Římani. Obsahuje éterické oleje, které mu dodávají charakteristické aroma, ostrou chuť, ne však tak moc jako má cibule. Dělí se na zimní odrůdy, které se častěji pěstují u nás, jsou velmi trvanlivé, mrazu odolné a letní, jež jsou zase vhodné pro přímou spotřebu.Je bohatý na vitaminy, hlavně vitamin C, E a B, dále obsahuje karoten, niacin, draslík, vápník, fosfor a železo. V zelené části má až dvojnásobek vitaminů než v bílé, proto se zelených listů nezbavujeme, ale konzumujeme je také. Má diuretické vlastnosti, proto pomáhá revmatikům a při onemocnění dnou. Zabíjí bakterie a kvasinky ve střevech a žaludku, pomáhá při nadýmání, zácpě a střevních kolikách. Fosfor povzbuzuje činnost mozku a snižuje hladinu cholesterolu. Účinně působí proti změnách cév způsobeným stářím. Je to výborný preventivní prostředek při chorobách žil, působí proti krevním sraženinám. Obsahuje také mangan a selen, který podporuje imunitní systém.
O paprice se mluví jako o zelenině, která může prodloužit život. Je to opravdu bohatý zdroj vitaminu C, který posiluje imunitní systém a chrání buňky před infekcemi všeho druhu.Paprika pochází ze Střední Ameriky, z Mexika, V Evropě se objevila až v 19. století. Postupně z ní byl vyšlechtěn zeleninový typ se silnější dužninou různých tvarů a barev. Slupka bývá někdy těžko stravitelná, ale zajišťuje paprice dlouhou trvanlivost. Pálivost papriky způsobuje alkaloid kapsaicin, který posiluje obranyschopnost organismu proti infekcím a pomáhá při žaludečních a střevních infekcích. Tato zelenina je velkým zdrojem vitaminu C, provitaminu A, dále obsahuje vitaminy B1, B2, niacin, kyselinu listovou, vitamin E, draslík, hořčík, vápník, železo, zinek, jód. Zelené papriky obsahují dvakrát více vitaminu C než pomeranče o stejné váze, červené papriky dokonce třikrát více. Rostlinným barvivem paprik je bohatě obsažený karoten, který chrání sliznice, přináší vitalitu buňkám a podporuje dobrý zrak.Najdete v nich ale i množství zinku, který je důležitý pro vaziva a tvorbu hormonů.
Okurky mají svůj původ v jižní Asii, odkud ji mořeplavci rozvezli do celého světa. Rozlišují se dvě skupiny odrůd- nakládačky a salátovky. Okurky obsahují málo kalorií, hodně vody (voda tvoří až 95% váhy) a množtsví minerálních látek a stopových prvků. Obsahují enzym erepsin, který štěpí bílkoviny, zabíjí bakterie a čistí střeva. Mají vysoký obsah vitaminu E, který chrání před volnými radikály.Je ideální potravou při dietách, protože zasytí, doplní tělo minerály, stopovými prvky a vitaminy a přitom obsahuje ve 100 gramech pouze 14 kcal. Působí detoxikačně, pomáhá při obtížích močového měchýře a při zánětech žaludku, snižuje otoky rukou a nohou.
Mrkví obecně nazýváme všechny typy mrkví -karotka je ranná odrůdy mrkve s jemnější dužninou a tupým kořenem, pozdní, velké typy nazýváme mrkví, jsou špičaté a dobře skladovatelné. Staří Římané jí nazývali královnou. Protože obsahuje celulózu, která chrání živiny, může se pěstovat po celý rok. Mrkev je především důležitým zdrojem provitaminu A, karotenu, obsahuje ho ve 100 g až 10 mg. Má také velké množství selenu, což je stopový prvek velmi důležitý pro náš imunitní systém. Nalezneme tu ale i vitamin D, E, K, vlákninu, lehce stravitelnou glukózu, lecitin, hořčík, vápník, železo, draslík, jód, kyselinu nikotinovou, zinek, chlór. Kvůli tuhým buněčných stěnám v syrové mrkvi dokáže tělo přeměnit na vitamin A jen čtvrtinu betakarotenu, proto je nejvýhodnější ji tepelně upravovat s tukem. Na rozdíl od dalších přírodních potravin je pro nás tedy užitečnější vařená než syrová. Nedostatek vitaminu A způsobuje šeroslepost, což je neschopnost očí přizpůsobit se tmě a šeru.
1  
2  
3